Jaroslav Hašek

(30.dubna 1883, Praha - 3. ledna 1923, Lipnice nad Sázavou) byl český spisovatel, publicista a novinář.

Životopis

Po nedokončených studiích na gymnáziu se vyučil drogistou a nakonec maturoval na obchodní akademii. Stal se zaměstnancem banky Slavia. V této době se seznámil s českými anarchisty. 

Začal vést bohémský a tulácký život (prošel pěšky mj. Slovensko, Halič, Uhry).

V této době se začal živit pouze literaturou a novinařinou a také začal mít problémy s alkoholem, které se postupem času zvětšovaly. Seznámil se s Jarmilou Mayerovou, se kterou se později oženil.

V roce1907 byl krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost.

Roku 1908 redigoval Ženský obzor, od 1910  Svět zvířat, od 1911 přispíval do Českého slova, dále pak do Čechoslovanu, Pochodně, Humoristických listů.

V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s F. Langrem, E.A. Longenem, E. E. Kischem a dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde byl i hlavním účinkujícím.

V roce 1915 dobrovolně narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a s ním odešel na haličskou frontu. O úmyslu narukovat téměř nikomu neřekl, proto byl nějakou dobu hledaný. V září 1915  se nechal zajmout a roku 1916 vstoupil do československých legií, publikoval v časopise Čechoslovan.

Přes Jugoslávii se dostal do Ruska, kde roku 1918 v Moskvě vstoupil do české sociálně demokratické strany. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády, byl ředitelem armádní tiskárny v Ufě, náčelníkem oddělení pro práci s cizinci aj. Co vedlo Haška k opuštění myšlenky anarchismu a přijetí socialistických myšlenek, nikde neobjasnil, na základě jeho díla lze říci, že k anarchii měl rozhodně blíže. V Rusku se znovu oženil (po návratu do Čech nebyl souzen za mnohoženství jen díky tomu, že v Rusku nebyl zrovna pořádek a neuznávaly se vzájemně různé smlouvy).

V prosinci 1920 se vrátil do Prahy, kde se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Mnoho historek z této doby sepsal Haškův přítel Zdeněk Matěj Kuděj.

Znechucen politickým vývojem odešel do Lipnice nad Sázavou, kde později zemřel.

Převzato z: https://cs.wikipedia.org/wiki

Zpracoval: Petr Škaroupka

Nejznámější dílo

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-1923)

je čtyřdílný humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška přeložený do 54 jazyků, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Jde o nejvýznamnější Haškovo dílo mnoha lidmi spojované s kongeniálními ilustracemi Josefa Lady. Smrt nedovolila Haškovi jeho dílo dokončit.
Jednotlivé díly románu mají tyto názvy: V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922), Pokračování slavného výprasku (1923), již první vydání tohoto Haškem nedokončeného dílu vyšlo s pokračováním Karla Vaňka, který v tom samém roce vydal ještě díl pátý a šestý (viz Vaňkovo pokračování románu Osudy dobrého vojáka Švejka).
Haškovo dílo není snadné žánrově zařadit. Zdaleka to není jen humoristický román. Je to zároveň satira líčící velice přesvědčivě s pomocí všemožných karikatur, podivných figurek a neobvyklých situací žalostné poměry panující v rozkládajícím se Rakousku-Uhersku. K tomu Hašek využívá i žánr grotesky a frašky, volí jednoduché a srozumitelné výrazové prostředky, píše přehledně a jazykem obyčejného člověka, vše směřuje k zesměšnění nesmyslného válčení a starého řádu. Kompozice románu pak připomíná pikareskní román, kde je hlavním hrdinou tzv. píkaro (šibal), který zosobňuje ideál lidové podnikavosti a chytrosti, prochází celou řadou více či méně napínavých příhod a snaží se za každou cenu přežít.

Přehled děl

Tvořil velmi lehce a byl mistrem mystifikace.
    Májové výkřiky (1903), sbírka básní
    Galerie karikatur (1909)
    Trampoty pana Tenkráta (1912)
    Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912)
    Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i z domova (1913)
    Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915)
    Dobrý voják Švejk v zajetí (vydáno 1917 ve Slovanském nakladatelství v Kyjevě)
    Dva tucty povídek (1920)
    Tři muži se žralokem a jiné poučné historky (1921)
    Pepíček Nový a jiné povídky (1921)
    Velitelem města Bugulmy (1921)
    Mírová konference a jiné humoresky (1922)
    Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky (1922)
    Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923)

Kabaretní scény a hry:
    Větrný mlynář a jeho dcera (knižně 1976)
    Červená sedma

Posmrtně – většina těchto děl je sebrána z jeho rané časopisecké tvorby, mnohá díla byla zfilmována:
    Paměti úctyhodné rodiny a jiné příběhy (1925)
    Šťastný domov a jiné humoresky (1925)
    Za války i za sovětů v Rusku (1925)
    Zpověď starého mládence (1925)
    Všivá historie a jiné humoresky (1926)
    Podivuhodné dobrodružství kocoura Markuse a jiné humoresky (1927)
    Smějeme se s Jaroslavem Haškem (1946, dva díly)
    Škola humoru (1949)
    Malá zoologická zahrada (1950)
    Veselé povídky (1953), obsahují také Historky z ražické bašty
    Aféra s křečkem a jiné povídky (1954)
    Črty, povídky a humoresky z cest (1955)
    Fialový hrom (1958)
    Loupežný vrah před soudem (1958)
    Terciánská vzpoura a jiné povídky (1960)
    Dědictví po panu Šafránkovi (1961)
    Zrádce národa v Chotěboři (1962)
    Dekameron humoru a satiry (1968)
    Moje zpověď (1968)
    Zábavný a poučný koutek Jaroslava Haška (1973)
    Oslí historie aneb Vojenské články do čítanek (1982)
    Svět zvířat (1982)
    Švejk před Švejkem (neznámé osudy dobrého vojáka Švejka) (1983)
    Tajemství mého pobytu v Rusku (1985)
    Povídky (1988, dva svazky)
    V polepšovně a jiné povídky (1997)
    Když bolševici zrušili Vánoce (2005) – neznámé, utajené a pravděpodobné texty
    Nešťastný policejní ředitel (2006) – neznámé a nově nalezené texty