Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Zeman, byl prozaik a novinář.
Ivan Olbracht se narodil v rodině advokáta a spisovatele Antala Staška (vl. jménem Antonín Zeman). Matka pocházela z česko-židovské rodiny.

Olbracht studoval v Berlíně práva, pak přešel na filosofickou fakultu do Prahy. Studium však nedokončil a začal se věnovat žurnalistice. Od roku 1905 působil jako redaktor sociální demokracie ve Vídni v Dělnických listech, později v Praze v Právu lidu. Své knihy začal vydávat až později. Ivan Olbracht vstoupil roku 1921 do KSČ a začal působit jako komunistický novinář, především v Rudém právu.

Ivan Olbracht byl zapáleným komunistou, během okupace působil v ilegálním vedení Komunistické strany. Přes své levicové přesvědčení v roce 1929 podepsal Manifest 7, což byl protest sedmi umělců proti novým názorům Komunistické strany a ze strany vystoupil. Od roku 1931 pobýval v Podkarpatské Rusi, kde mimo jiné čerpal materiál pro své povídky. Od května 1945 pracoval v tiskovém odboru ministerstva informací. I po válce se hlásil ke komunistické straně. Od roku 1945 byl členem ÚV KSČ a později i poslancem Národního shromáždění. Často psal o lidech na okraji společnosti (O zlých samotářích), ale i levicově zaměřené knihy (Anna proletářka). Nejznámější knihou tohoto autora je však nepochybně Nikola Šohaj loupežník. Jeho sloh se vyznačuje výraznou psychologickou charakteristikou. Olbracht používá mnoho slovních obratů, jasných a výstižných výrazů, které ho navzdory jeho politickým dílům řadí mezi naše významné literární autory.

Převzato z www.svet-literatury.wz.cz, www.ld.johanesville.net, www.spisovatele.cz

 Zpracovala: Klára Šilingrová

Nebyly nalezeny žádné záznamy.